The Necks: Alfa a omega improvizace

Australské trio The Necks, jež si svou těžce zařaditelnou hudbou balancující na pomezí jazzu, minimalismu, elektroniky, v níž navíc hraje stěžejní roli improvizace, vysloužilo od kritiků přízvisko „trance-jazz“ 10. května opět zavítalo do České republiky a v Paláci Akropolis představilo své nové album Unfold.

The Necks v Paláci Akropolis 17.listopadu 2015 The Necks v Paláci Akropolis 17.listopadu 2015 Foto: Zuzana Veselá/musicweb.cz

The Necks jsou sice „jen“ trio, ale při poslechu jejich alb i na jejich koncertech se často neubráníte dojmu, že posloucháte kapelu složenou z minimálně dvojnásobného počtu členů. Rozdvojenost, ne-li roztrojenost končetin členů tohoto australského tria, které si razí svébytnou cestu vodami instrumentálního improvizačního jazzu již 30 let, je jedna z jeho mnoha předností, které činí jejich hudbu výjimečnou a jejich koncerty nevyzpytatelnými a neopakovatelnými zážitky.

Koncert zahajuje Tony Buck hypnotickým repetitivním šmidláním na činel a atmosférickými vrzavými zvuky bubnu rozeznívaného dalším činelem, nad nimiž nechává uvolněně plout ostinátní basovou figuru kontrabasista Lloyd Swanton. Chris Abrahams dobrých několik minut vyčkává a až poté začíná rozvážnĕ melodicky a harmonicky dokreslovat rozpracovanou polyrytmickou skicu. Swanton se po chvíli chopí smyčce a táhlými tóny sytí již pomĕrnĕ rozbujelou hudební strukturu.

Při hře smyčcem navíc zároveň rozeznívá levou rukou, kterou stiskává struny rozeznívat prázdné struny, čímž vytváří ještĕ další rytmickou vrstvu připomínající subbasy v elektronické hudbĕ. Vrchol prvního setu přichází zhruba ve 40. minutě, kdy Abrahams rozjíždí na piano repetitivní disharmonický běh v horním rejstříku, který drží bezmála deset minut a který jakoby připomínal svým cinkavým témbrem rozladĕnou zvonkohru. Nakonec se kontrabas i piano ztišují a bezmála hodinový set zakončuje Buck nápaditĕ akcentovanými údery do velkého bubnu, které postupnĕ slábnou až do ztracena.

 

 

Pokud první set připomínal více kaskádovité album z roku 2013 Open, druhý set se odehrával na téměř opačném pólu nahuštěných zvukových pasáží letošního alba Unfold. Ten začíná jakoby již z prostředku – výrazné tahy smyčcem a rozezvučené piano v nĕm doprovází mohutný beat, který před sebou valí bicí. Ačkoliv opakované údery na každou dobu vytváří zdání pravidelnosti, Buck čas od času figuře zlomek doby ubere nebo přidá, čímž vytváří v kapele zajímavé pnutí. Druhý set trvá již „jen“ necelou půl hodinu, ale každá jeho vteřina je nesmírně intenzivní a vtahuje posluchače do světa zvuků všemožných intenzit.

Sám Tony Buck na otázku, jak mezihra v kapele funguje používá trefný příměr: „Je to jako když se pokoušíte plně naložený tanker plující po moři odklonit ze zavedeného kurzu - musíte na to jít hodně pozvolna, aby se vám loď i s celým nákladem nepřevrátila.“ The Necks jsou ovšem zdatní kormidelníci a změny ve svých dlouhých improvizačních pásmech dokážou provádět tak obratně a elegantně, že si je často ani neuvědomujeme.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

The Necks v Česku zakončují své evropské turné a čekají je u nás ještě dva koncerty: ve čtvrtek 11. května v klubu Jazz Tibet v Olomouci a v pátek 12. v Národním domě v Ústí nad Labem. Podaří-li se vám ještě tuto osobitou trojici improvizátorů zastihnout, zaručeně toho nebudete litovat.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Respect festival 2018 a jeho koktejl indického beatboxu i haitských rituálů

    Polovina června znovu otevírá bránu do světa hudby z různých koutů celé Země, a tím je Respect festival, který tentokrát probíhal o víkendu 16. a 17. června na louce u Bruselské cesty na Výstavišti Holešovice. Africké rituály, indický beatbox i izraelské blues se nečekaně sešli na jednom pódiu.

  • Začíná 14. ročník festivalu Prague Proms

    V úterý 19. června zahájí slavnostní mše Messa di Gloria 14. ročník mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms. V jeho rámci vystoupí oscarový skladatel Ennio Morricone, pianista Chick Corea nebo zpěváci Kurt Elling a Monica Mancini. Přehlídku klasické, jazzové a filmové hudby uzavře 19. července tradiční Hollywoodská noc.

  • Rozhovor s Dominikem Millerem: Když tvrdě pracuješ a děláš dobré věci, dějou se zázraky

    Dominic Miller, přední Stingův kytarista, je od 24. dubna do 16. června na turné se svým sólovým albem Silent Light. Třemi ze čtyřiceti koncertů poctil také naše končiny a svolil k rozhovoru, odehrávajícím se na mole pražského klubu Jazz Dock. 

  • Bubeník Jon Hiseman podlehl těžké nemoci

    Pro mnohé znamená kapela Colosseum to nejlepší z jazzrockového žánru. Jon Hiseman se vždy řadil mezi nejlepší bubeníky nejen tohoto žánru. Nyní v 73 letech zemřel.