Selah Sue v Praze oslavila 27. narozeniny

Čerstvě sedmadvacetiletá Selah Sue rozdávala v úterý 4. května v Roxy hektolitry radosti, energie, ale především skvělé hudby. Se sehranou kapelou za zády a černošskou back vokalistkou po boku rozproudila Selah skvělý večírek, kde zazněly písně z nového alba, stejně jako starší kousky.

Selah Sue na koncertě v Roxy 7. prosince 2014 Selah Sue na koncertě v Roxy 7. prosince 2014 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Dle slov nedávno zesnulého Prince, ze Selah Sue muzika přímo prýští, o čemž se každý na jejím již třetím pražském kocertě mohl přesvědčit na vlastní kůži. Ale ještě předtím, než vyšla na stage nadžánrová královna z Belgie, rozehřívala publikum Emma Smetana s podporujícím producentem a multiinstrumentalistou Jiřím Burianem. Její sametový hlas se zhruba hodinu vznášel nad chladnými elektronickými beaty, do nichž se Emma vkusně pohybovala, nicméně působila na pódiu místy trochu ztraceně, přece jen utáhnout Roxy jen ve dvou lidech není zrovna snadné, ještě když má po ní následovat taková otrkaná suverénka, jakou je Selah Sue. Publikum však bylo dobře naladěné a Emmu vřele podpořilo.

Sledujte rock na Facebooku:
 

Nadšené očekávání v klubu houstlo, chvíle na přestavbu pódia byla skutečně krátká. Něco málo po úderu desáté už ale na pódium vybíhá Selah Sue, sama, jen s kytarou, vlasy sepnuté dozadu - jak jsme zvyklí, zlatavě třpytivá blůzka zastrčená do vysoké černé sukně, pohodlné boty na podpatku, úsměv a nadšení z toho, že bude zpívat. První dvě pecky dává sama s pianem a kytarou, nicméně jejího charismatu je plné pódium. Před třetí peckou už se naplno připojuje kapela a následuje směs písní z prvního i druhého alba (Selah Sue 2011, Reason 2015) s vévodícími hity, jako jsou například This World, Summertime, Black Part Love, Alone, Daddy, Reason nebo I Won´t Go For More. Zhruba v půlce koncertu při představování kapely v rámci bubenického sóla najednou začala pulsovat klubem úplně jiná písnička, všude byly najednou barevné balonky a vedení se ujala zářivá vokalistka se slovy "Happy Birthday". Selah Sue byla jaksepatří dojatá a atmosféra v kapele byla hmatatelně milujicí. Po překvapivém intermezzu muzikanti plynule navázali na předešlou pecku, bubeník si střihnul sólo a koncert pokračoval dál. Selah přitvrdila a dávala ostřejší či hip-hopově laděné pecky jako jsou Raggamuffin nebo Together.

Asi po hodině a čtvrt, kdy vypálila většinu hitů se za bouřlivých ovací odebrala do backstage, kde jí fanoušci moc dlouho odpočívat nenechali. Na přídavky přišla Selah Sue opět sama a ptala se lidí pod pódiem, co by rádi. Vyhrály songy Crazy Vibes a Explanations. K velké lítosti některých věrných posluchačů nezazněly písně Fear Nothing ani Always Home, což Selah nikdo nemůže mít za zlé, její písně jsou tak různorodé, že není možné, aby se stoprocentně trefila s výběrem do vkusu úplně každému.

 

 

Na celém vystoupení bylo neuvěřitelně silně cítit, že Selah prostě zpívat musí. Působí velmi profesionálně, ale zároveň jaksi bez ega, hlas z ní vychází lehce a přirozeně, s uvěřitelnými emocemi. Ve chvíli kdy zpívá neexistuje nic jiného než hudba. Zároveň zvládá skvělou práci s publikem a vystoupení oživuje komunikací s kapelou, se kterou má dobré a blízké vztahy, jak se zdá. Selah Sue není žádná popová hvězdička, je skutečná muzikantnka. Také si ale uvědomuje, jak je důležité mít kolem lidi, kteří ji pomáhají v realizaci jejích vlastních písní, její  komentáře během show vyznívaly sympaticky a pokorně. Koncert, ač poměrně krátký, byl po všech stránkách velice výživný a doufejme, že nás Selah Sue nenechá dlouho čekat a brzy přijede zas! Třeba opět oslavit příští narozeniny.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Bounty Rock Cafe Open Air, Olomouc, 16. 6. 2018

    To byl pořádný rockový festival v kotli olomoucké korunní pevnůstky! Zahájení patřilo olomoucké skupině Skramasax  a pak následovala dánská rocková smršť Blindstone. Metalisty, a nejen je, potěšila nejvýraznější skupina současnosti Dymytry, předvádějící nejen hudební, ale i propracovanou pódiovou a ohňovou show. Excelentní zpěvák skupiny Rainbow (nejen) Doogie White nám svým živelným projevem připomenul jejich hity. Po skupině Supergroup přišla největší hvězda večera - The Magic of Santana. Originální Santanovi zpěváci Alex Ligertwood a Tony Lindsay se špičkovým devítičlenným bandem předvedli úžasnou a strhující show. Trochu v jejich stínu ukončil festival blues-rockový kytarový virtuos Ryan McGarvey. Vynikající a určitě rád zajdu na jeho samostatný koncert. Půlnoc odbila a festival uprostřed města Olomouce musel nekompromisně skončit. Tak za rok zase! Koukněte na fotoreport:

     

  • Respect festival 2018 a jeho koktejl indického beatboxu i haitských rituálů

    Polovina června znovu otevírá bránu do světa hudby z různých koutů celé Země, a tím je Respect festival, který tentokrát probíhal o víkendu 16. a 17. června na louce u Bruselské cesty na Výstavišti Holešovice. Africké rituály, indický beatbox i izraelské blues se nečekaně sešli na jednom pódiu.

  • Arcade Fire v Praze: Jedna z nejlepších koncertních kapel vystoupila před poloprázdnou halou

    Skupina Arcade Fire poprvé vystoupila u nás a představila svou téměř dokonalou až extatickou show a vzor muzikantství. Možná by stačilo napsat pár superlativů a recenze by byla hotová, když jedinou vadou koncertu bylo, že se jeho intenzita chvílemi až nedala vydržet.

  • Foto: Michal Pavlíček, Střelecký ostrov, Praha, 14. 6. 2018

    Michal Pavlíček vystoupil v červnový večer pod širým nebem v příjemném prostředí Střeleckého ostrova se svou kapelou ve složení Miloš Meier - bicí, Martin Ivan - basa, Michal Nejtek – klávesy. Představili zde skladby z právě natáčeného sólového alba Michala Pavlíčka Pošli to tam, které vyjde v září u Warner music. Začátek koncertu obstaral smyčcový Pavel Bořkovec Quartet, který v instrumentální podobě předvedl skladby od Rolling Stones, Black Sabbath a Pražského výběru. pak již přišla chvíle pro Michala Pavlíčka a jeho kapelu.

    Sledujte Musicweb na Facebooku:
     

    Výtečná práce se zvukem na kterou jsme u něj již zvyklí a precizní instrumentální výkony ovšem bez samoúčelného exhibování, zato procítění a emoce v každém tónu a akordu. Po skladbách z připravované desky již publikum vřele přivítalo Báru Basikovou kterou pamatujeme po boku Michala Pavlíčka v legendární kapele Stromboli od které zaznělo několik skladeb. Poté se opět připojil Pavel Bořkovec Quartet  kterým kapela zahrála dávnou skladbu Pražského výběru Olda je přítel můj, dále pak kapela zahrála v instrumentální podobě písničku Villa Ada od Stromboli spolu s hostem - houslistou Janem Mráčkem. Dalším hostem byl energický Matěj Ruppert s kterým vypálil Michal Pavlíček a jeho parta dvě písně od Matějovi domovské kapely Monkey Business. Večer završil symbolický duet Michala. Pavlíčka s Bárou Basikovou Veliké Lalulá