Respect festival odolal dešti a přichystal pestrý hudební koktejl

Již podevatenácté se konal Respect festival, festival, který každoročně přiváží nejrůznější hudebníky z celého světa a zaměřuje se na žánr world music. Tentokrát se přemístil na pražské Výstaviště.

Sobotní program, který startoval chvilku před půl třetí odpoledne, sliboval egyptské, české i ukrajinské rytmy. Počasí festivalu přálo, zpočátku bylo příjemně akorát tak k tančení, sem tam spadlo několik kapek, ale v podvečer dokonce vysvitlo sluníčko, které podpořilo vystoupení dua Tareka Abdallaha a Adela Shams el-Din. Tato dvojice utáhla s přehledem více jak hodinové vystoupení, ve kterém se ke slovu dostaly orientální dlouhé skladby, jimž vévodila tamburína riqq a oud, nástroj podobný loutně. Neuvěřitelně přesný rytmus a brilantní technická hran na loutnu přiblížily dálky, v nichž se pouští ženou velbloudi.

Příjemným začátkem byla i česká kapela. I u nás tvořený žánr world music nepůsobil lacině ani strojeně. Vlastní hudba příjemně osvěžila repertoár. Nejlepšími prvky kapely byly hlasové party, které evokovaly balkánské zpěvy. Nicméně ukrajinští Hudaki Village Band rozjeli nečekaně pořádnou show plnou drive, energie a temperamentu. 

Nedělní program začal zamračeně a deštivě. Nicméně tancechtivé posluchače neodradilo a na řadu přišli N'Diale, hudba spojující africké Mali i Francii, jelikož houslista Jacky Molard dodal hudbě bretaňský nádech. Neotřelou barvu hlasu představila malijská zpěvačka Foune Diarry. Hodně zajímavým překvapením byla i basistka, která dodávala skladbám pořádný drive. Zrychlující tempo a zemitý projev kapely byly na začátek druhého dne skvělou volbou, která i za deště rozehřála celé publikum.

Prohlédněte si také fotografie z celého festivalu

Alpský punk. Co si pod takovýmto stylem představit? Byť obě domény stylu jsou specifické a jednoznačné, dohromady mohou způsobit hudební revoluci. A ještě když se přimíchá trocha folku a hiphopu, pak už je to těžko pojmenovatelný guláš v podání rakouských Attwenger. Zpočátku skákačka s jednoduchým rytmem a harmonikovým doprovodem a s neustále se opakujícími slovy působila jako diskotéková verze německého folklóru. Punk byl v jejich pojetí spíše úpravou folklórní hudby do hlučnější verze, než že by se v jejich tvorbě pravý punk alespoň na moment promítl. Veselost, využívání elektroniky a zpěv v rakouském dialektu s anglickými slůvky byly poznávací značkou kapely. Byť byli na pódiu po celou dobu jen dva členové, působili spíš jako několikačlenné těleso. Nicméně celkový dojem nepůsobil vůbec jako tradiční world music, chvilkami se spíše blížil popovému výrazu.

Po chvilkovém umoudření počasí se začalo zase trochu smrákat a poprchávat. Další kapela přichystala zajímavý bretaňský koktejl, kterému vévodily housle v podání již zmíněného Jackyho Molarda v jeho kvartetu. Tato kapela patřila k tomu nejlepšímu, co letošní Respect festival přichystal. Svěží melodie toulající se v krajinách Francie vyzněly díky smyčcům a hudebně představily nejen tuto krajinu, ale zároveň ozvláštňovaly celkové vyznění, rozhodně nesklouzávaly k monotónnosti. 

 

 

Abychom se trochu přesunuli z Evropy, na řadu přišli izraelští Diwan Saz. Jasně slyšitelnou spiritualitu a velký důraz na zpěv skupina opravdu nezapřela. Byť se prezentovali jako izraelská kapela s beduínskými prvky, Izrael byl v jejich hudbě rozpoznatelný především při pomalých a prostor dostaly teskné melodie plné smutku v hlase. Jinak uskupení znělo velmi orientálně a v některých částech se do popředí dostávaly spíše arabské prvky i typické arabské kudrlinky

V letošním ročníku, který přivítal i taková jména, jako jsou Mahmoud Ahmed z Etiopie nebo brazilské electro v podání Zuco 103, se podařilo vyvážit místa, odkud hudebníci pocházeli, tudíž si posluchač udělal za dva dny příjemnou cestu kolem světa. Zároveň se střídaly taneční kapely plné energie a temperamentu s instrumentálními kousky, které si posluchač spíše vychutnával a zaposlouchával se do nich. Příjemné prostředí Výstaviště předčilo Štvanici i Ladronku, kde se festival konal v minulých letech, s přehledem, jelikož zde bylo přírodní prostředí se spoustou stromů dále od civilizace. Program nezapomněl ani na děti, které zde běhaly pomalované v obličejích nebo si vyhrály při bublinové show. Toto komorní a rodinné setkání vždy příjemně odstartuje (nejen pražskou) festivalovou sezónu, jen je celkem škoda, že si tento festival nenajde ještě větší počet účastníků. 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • The Original Gypsies znovu roztančí Forum Karlín

    Hudební legendy z Francie se po vyprodaném koncertě před dvěma lety znovu vrací do Prahy potěšit své fanoušky. Zakládající členové světoznámých Gipsy Kings dokazují po celém světě, že jsou i nadále králové romské hudby. Na dvouhodinové show plné energie zazní megahity jako Bamboleo, Volare či Baila Me, které rozhodně nenechají nikoho v klidu.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Selmy Uamusse

    Mozambik patří, podobně jako Kapverdy či Brazílie, mezi kulturně navzájem spřízněné země portugalské sféry. Po hudební stránce je to ovšem zatím nezmapovaný region. O to větším překvapením je zpěvačka Selma Uamusse, která organicky spojuje dva dosud oddělené světy - živelné rytmy mosambického venkova, i funk a zvukovou psychedelii evropských klubů. Přijďte do Paláce Akropolis 29. listopadu!

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Lakha Khana

    Virtuózní houslista Yehudi Menuhin kdysi prohlásil, že temný a hypnotický tón nástroje sarangi je tím nejpřesnějším obrazem indické duše. Jedná se o paralelu evropských houslí, která je ovšem podobně jako sitar opatřena sadou rezonančních strun a užívá se jak v klasické, tak i lidové hudbě. Pojďte soutěžit s redakcí musicweb.cz o lístky na 18. listopadu do Paláce Akropolis.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Alash

    Ti, kdo znají Huun-Huur-Tu, Ayarkhaan nebo Yat- Kha, vědí, že sibiřská hudba má neuvěřitelné kouzlo. A občas do ní proniknou i současné vlivy. Pojďte soutěžit a vyrazte na koncert do Paláce Akropolis 28. listopadu! 

Další podobné články