První den Colours of Ostrava 2016. Tame Impala, Treacherous Orchestra a mnohem víc

Ve čtvtečním poledni se otevřely brány festivalového městečka v Dolních Vítkovicích a areál se postupně zaplňoval lidmi, kteří i přes nepřízeň počasí si přišli vychutnat skvělou atmosféru největšího tuzemského multižánrového festivalu.

Tame Impala na Colours of Ostrava 14. července 2016 Tame Impala na Colours of Ostrava 14. července 2016 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Hudební program začínal v podstatě až v šest hodin odpoledne, ale už před samotnými koncerty se areálem hemžilo plno lidí a to i přes to, že začátek festivalu schytal opravdu největší průtrž deště z celého dne, kterou pak ale vyhnala reggae skupina Medial Banana, jenž zahájila hudební dění na scéně ArcelorMittal. Medial Banana pocházející ze Slovenska zachovala po celou dobu, jak jinak, než úsměv na tváři a svoje vystoupení si náležitě užívala. Oba zpěváci dokázali i ve velkém dešti roztančit diváky a vykouzlit jim "slunečné" úsměvy na tváři. Navíc hlasy obou zpěváku se hezky doplňovaly a celá kapela skvěle šlapala. Často také obohatila klidnější reggae dancehallovými beaty.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Po skončení koncertu Medial Banana se má pozornost přesunula k hlavní stage, kde oficiálně odstartovala Zlata Holušová (ředitelka festivalu) společně s generálními partnery celý festival salvou konfet. Poté na hlavní stage vystoupila početná skotská kapela Treacherous Orchestra, která uvedla kdekoho do výšin díky tradiční skotské hudbě v rockovém kabátě. Silný zážitek z jejich vystoupení byl kombinací melodických tradičních skotských rytmů a groovujících beatů.

Tvrdší charakter pak ještě umocnil celkový vizuální vzhled kapely tvářící se ze začátku až death-metalově. Kapela po celou dobu měla skvělý kontakt s publikem, jenž podpořil navíc svojí hezkou češtinou John Somerville (akordeon). Treachareous orchestra dokázala i bez zpěvu vytvořit vskutku epický zážitek s lehkostí a přehledem, kde se vystřídalo mnoho dechových nástrojů od flétny k dudám. Díky střídání víc beatových pasáži s těmi více lyrickými, nedošlo k tomu, že by koncert působil v závěru jednolitě a nudně. Navíc se během koncertu na obloze alespoň na chvíli objevilo slunce, takže koncert nabyl až magického charakteru.

Hlavní stage posléze přivítala jedno z největších lákadel letošního ročníku, a pro mě i vrchol prvního dne festivalu - australské Tame Impala. Ti uvedli publikum svojí psychedeličností do hypnózy, až v prvních řadách začalo být poněkud těsneji. Jejich nevšední aranže byly často překvapivé a v kombinaci s videoprojekcí a s efektními světly se docílilo maximálního efektu. Konfety v gradujících pasážích byly pak už spíše jen obohacení. Velkolepý dojem ale nebyl způsoben pompézností, ba spíše autentickým a charismatickým projevem frontmana Kevina Parkera a ostatních členů kapely, kteří v porovnání s Kevinem působili statičtěji. Zvuk kapely byl snový a umožnil vychutnat si plynoucí energii na maximum. Kapela ale nepůsobila unyle, jak by se mohlo zdát, a to díky groovu a elektronické složce, která byla použita s maximální precizností.

 

 

Po silném zážitku z Tame Impala bylo těžké vrátit se zpět do reality, ale návštěvníci měli hned několik možností, kde se rozptýlit. Buď mohli zajít na atmosferické Slowdive nebo (stejně jako já) na britské Skinny Listers vystupujících na Drive stage. Ti svojí šílenější energiií spustili směsici anglického folku a divkého rocku ve svém punkovém podání, že jste mohli mít pocit, že jsme se ocitli mezi námořníky v krčmě provoněné rumem nebo účastníkem nějaké revoluce. Ačkoli těleso působilo divoce, svěže a energicky, ve výsledku působila jejich hudba poněkud jednotvárně.

Na hlavní stage ukončili první den francouzští M83, kteří s sebou přivezli svůj dream pop a okamžitě přivedli většinu lidí do transu. Při pohledu kolem sebe bylo vidět, jak si lidé užívají velkolepou nálož všeho možného, co M83 pustí do éteru - a o to jde především. Tak ve výsledku ani nevadilo, že M83 občas zněli trochu instantně a předimenzovaně.

Prohlédněte si fotky z prvního festivalového dne

Další dny jsou před námi a nezbývá než jen věřit, že skvělou amosféru ještě umocní náhlá změna počasí...

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Michael Schenker Fest, Roxy, Praha, 14. 11. 2018

    Prohlédněte si fotoreport z koncertu Michael Schenker Fest, který se konal v pražském klubu Roxy. Koncert proběhl v rámci turné k novému albu Resurrection, které nahrál německý metalový kytarista Michael Schenker se svojí kapelou, která v současné době nese název Michael Schenker Fest. Tato hvězdná sestava se pyšní 4 zpěváky, se kterými tento kytarista během své dlouhé kariéry spolupracoval. Graham Bonnet a Doogie White (oba též působili v kapele Rainbow), Robin McAuley a Gary Barden. Doprovodnou kytaru a klávesy obstaral Steve Mann, basu Chris Glen a za bicí se posadil Ted McKenna.

  • Do Prahy se vrátí umělec Charlie Winston

    Charismatický britský zpěvák, skladatel a producent Charlie Winston navštíví v únoru příštího roku podruhé Českou republiku.

  • Mikulášská s The Tap Tap se blíží

    Zhruba tři týdny nás dělí od tradiční Mikulášské s The Tap Tap, která bude pokračovat letos již sedmým ročníkem. První ročníky jsme měli možnost navštívit ve vyprodeané Státní opeře, díky jejím opravám se však už potřetí přesuneme do
    prostorného Fora Karlín. Předvánočnímu kouzlu tohoto koncertu však rozhodně neubírá, ba naopak se této akce může zúčastnit větší počet diváků a hlavně dětí.

  • Sophie Hunger je hudební chameleon

    Jen u málokterého umělce se posluchač dočká tak častých a pozoruhodných zvukových obratů, jako je tomu u švýcarské písničkářky Sophie Hunger. Ta v pražském klubu Palác Akropolis v neděli 11. listopadu představila svoji novou desku Molecules, na níž se více posouvá k elektronickému zvuku.