Oran Etkin Trio & Cirilic: Jazz ze všech koutů světa Doporučený

Na svůj druhý koncert letošního ročníku nalákal jazzové nadšence festival Mladí ladí jazz do klubu Jazz Dock, kde se 6. dubna odehrál koncert dvou kapel nasávajících hudební inspiraci z odlišných kultur: kvartetu s mezinárodním obsazením Cirilic a horlivě očekávaného hosta festivalu Orana Etkina s jeho triem.

Oran Etkin při koncertu 6. 4. 2017 v Jazz Docku Oran Etkin při koncertu 6. 4. 2017 v Jazz Docku Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Kvartet Cirilic, jehož název čerpá ze slovanského původu většiny členů skupiny a přímo odkazuje na jména dvou z nich, holandského tenor saxofonisty, flétnisty a pianisty Cyrille Oswalda a kytaristy Kirilla Yakovleva, usiluje o spojení hudebních tradic východu a západu. Kapela, která má za sebou debutové album A Golden Age a chystá se v dubnu vydat album druhé, hledá inspiraci nejen ve folklórní, ale i vážné hudbě, a to zejména ruském pozdním klasicismu a romantismu.

Cirilic představili směs energických výbušných jazzrockových riffů, ostrých groovů i košatých melodií s nádechem východoevropské a východní hudby. Na jejich vystoupení vynikaly nejvíce nečekané změny, které posluchače rázem vytrhly ze zasněné nálady a uchvátily je pořádným rockovým nářezem ve stylu kapel King Crimson nebo Mahavishnu Orchestra. Na těch měli velkou zásluhu bubeník Dušan Černák a kontrabasista Tarash Voloshchuk, kterým to společně neuvěřitelně šlapalo a kteří zároveň dodávali Yakovlevovi a Oswaldovi při sólech nejen oporu, ale i zajímavé podněty.

Po pauze a mírně zdlouhavém nazvučení rozvířil atmosféru v klubu Oran Etkin. Tento izraelský klarinetista a basklarinetista žijící v New Yorku rád obráží všemožné končiny světa, kde se inspiruje místními hudebními vlivy a vstřebává je. Jak sám během koncertu posluchačům pověděl, jeho album Gathering Light vznikalo právě na cestách po celém světě, během nichž měl možnost improvizovat s místními muzikanty a postupně sbíral hudební materiál a přetavoval ho do skladeb alba. Místo předem definovaného konceptu se tedy album utvářelo až během turné a při koncertu v Jazz Docku rovněž neopomněl zdůraznit, že nechce, aby jeho trio mělo stálou sestavu právě proto, aby ho mohli vždy ozvláštnit muzikanti z místa, do kterého právě zavítá.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Přestože internetové stránky Mladí ladí jazz inzerovali, že Etkin přijede se severoamerickou verzí tria, basistou Benem Allisonem a bubeníkem Nasheetem Waitsem, za bicí se nakonec posadil všestranný slovenský bubeník z Cirilic Dušan Černák a na kontrabas se představil rodák z Texasu Marcos Varela. Ačkoliv Černákovi nelze po technické stránce zhola nic vytýkat, ve feelingu a hráčské invenci má ještě drobné mezery. Například hned při prvním basovém sóle zbytečně „tlačil na pilu“ a hnal rytmus do beatu místo toho, aby jen basistovi poskytoval decentní oporu a jemně zdůrazňoval rytmicky nosné momenty sóla. Varela, jenž mimochodem slaví úspěchy i na poli filmové hudby, měl zase tendenci svá sóla dost natahovat, což je sice v omezeném nástrojovém složení tria pochopitelné, ale místy se nedařilo ubránit dojmu, že již vaří z vody.

Většina představených skladeb pocházela z Etkinova alba Gathering Light z roku 2014, včetně „Taxi Man“, „Gambang Suling“ a „Takeda“. Zaznělo i pár ochutnávek z Etkinova novějšího alba What's New? Re-Imagining Benny Goodman, v němž vzdává hold této klarinetové legendě swingové éry, jako je například skladba Jellyho Roll Mortona „King Porter Stomp“. Triu to ale nejvíce slušelo v pomalejších hiphopových groovech, kdy si kontrabas přitakával jak s bicími, tak s hutnějšími tóny basklarinetu.

 

 

Oran je rozený vypravěč, a tak každou skladbu doprovodil komentářem a nastínil její pozadí. Jeho sóla mívají rozbujelou narativní strukturu a i když si občas odskočí na vedlejší dějovou linii, vždy se vrátí k té hlavní a dokončí ji. Etkinův rukopis je dobře čitelný a zábavný, což může leckterému posluchači imponovat. Jeho hudební projev je především záležitostí výrazovosti a přímosti a na experimentování mu již příliš prostoru nezbude. Etkinův hudební projev bohužel zároveň nedovolí posluchači domýšlet si, co v něm zůstalo nevyřčeno, vychrlí na něho všechno rovnou a často si při tom pomůže nejedním klišé.

I přes poměrně dlouhé zvučení se bohužel koncert Orana Etkina neobešel bez menších vad na kráse. Etkinův klarinet zněl ve výškách příliš přeřvaně a zvuk kontrabasu byl zase v určitých polohách zkreslený. I přes tyto menší nešvary druhý večer festivalu nabídl dramaturgicky promyšlený a vzájemně se doplňující program založený na důmyslném propojování a mísení hudebních tradic, což nebývá vždy samozřejmostí.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...