Michal Pavlíček – značka kvalitního rocku Doporučený

Ačkoli Michalovi Pavlíčkovi bude již brzy šedesát, na jeho hráčských schopnostech zub čas nezanechává újmy. Naopak v současnosti jsou jeho koncerty často divočejší a dravější, než jak tomu bývalo dříve. To dokázal i v pražském klubu Jazz Dock ve čtvrtek 15. října.

Michal Pavlíček v klubu Jazz Dock 15. října 2015 Michal Pavlíček v klubu Jazz Dock 15. října 2015 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Michal Pavlíček a jeho trio hudebníků si v posledních letech vybudovalo dobré renomé. Stalo se značkou špičkové rockové kapely, která kromě perfektní hráčské techniky stojí i na kvalitním autorském repertoáru.

Prohlédněte si také fotoreportáž z koncertu Michala Pavlíčka

V komorním prostředí klubu Jazz Dock by asi málokdo čekal takovéto rockové vystoupení, nicméně stalo se již takřka tradicí, že se Michal Pavlíček každý rok do smíchovského klubu vrací, aby si užil klubové atmosféry, která skýtá prostor pro experimenty jiného druhu, než může páchat na velkých pódiích s kapelami jako Stromboli či Pražský výběr, pod jejichž tvorbou je tento legendární český kytarista rovněž podepsán.

K osvědčené sestavě Miloš Meier – bicí, Martin Ivan – baskytara se již před časem připojil i jazzrockový klavírista Michal Nejtek ze skupiny NTS. V současné době tak již tvoří stabilního člena této divoké rockové partičky.

Bez velkých okolků kapela odstartovala svůj více jak dvě hodiny trvající hudební závod, při němž se Michal Pavlíček opravdu nešetřil. Své čtyři kytary během večera pravidelně střídal a jak sám řekl: „Kytary jsou má jediná povolená nevěra. A já je střídám rád." Nicméně to, co dělá z Michala Pavlíčka jedinečného hudebníka, nejsou kytary, ale jeho skvělá hráčská technika a styl hraní, kterým je rozeznatelný mezi tisíci jinými kytaristy.

Přestože repertoár se příliš neodlišoval od dřívějších „jazzdockových pavlíčkovských koncertů", sám Pavlíček oznámil, že příště přijde již s novými písněmi. Můžeme se tedy těšit. Každopádně skladby zatím z posledního trojalba rozhodně drží krok i s prověřeným repertoárem například z Big Heads, kdy bylo fascinující sledovat, jak na basu slapující Martin Ivan spolu s divokou mlátičkou na bicí (Miloš Meier – pozn. redakce) tyto písně neskutečným způsobem nakopli. Sám Miloš Meier se dočkal i téměř desetiminutového sóla, což dnes již na rockových koncertech nebývá úplně zvykem. Ale o tom právě vystoupení Pavlíčka v Jazz Docku vždy byly a tím byly zajímavé – že se sem hudebníci chodí před menší publikum pořádně vyřádit.

 

 

Je pravdou, že Michael Nejtek pod touto kanonádou drsné kytary a rytmiky byl poněkud přitlumený a někdy nebyl úplně slyšet, přesto se nedá popřít, že jeho vklad do této sestavy je výrazný pro jeho nápadité doprovody i zajímavé zvukové koláže, jimiž vyšperkovával Pavlíčkovy kompozice. Koncert Michala Pavlíčka tak byl drobným svátkem pro náročnějšího rockového posluchače. Přeci jenom není tolik instrumentálních rockových kapel, které by navíc uměly propojit hráčskou techniku se zajímavými kompozicemi. Michal Pavlíček tak na prahu šedesátky působí mnohem sečtěleji a technicky zajímavěji, než mnozí kytaristé ze současné střední a mladší věkové kategorie. Kdo z nich ale přijme tuto výzvu?

Sledujte rock na Facebooku:
 

Každopádně tato sestava je velice dobrým pokrmem z celkového Pavlíčkova hudebního portfolia a můžeme se jenom těšit na přislíbené nové písně. Tak zase třeba za rok v Jazz Docku!

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Litovelský otvírák 2018

    Jedním z mnoha letních festivalů u nás je i Litovelský otvírák, jehož letos již čtrnástý ročník ocení všichni milovníci hudby a piva.

  • Rock Werchter: Nejlepší festival v Evropě?

    Belgie se může pyšnit jedním z nejpropracovanějších festivalů v Evropě. Kousek od Lovaně se rozprostírá masivní pole, na kterém stojí areál festivalu. Čtyři pódia, obsáhlá směsice žánrů, interpreti světového rázu, perfektní organizace a úsměvy, kam se člověk podívá. Rock Werchter je definicí toho, že i festival takové velikosti se dá připravit téměř k dokonalosti a jeho návštěvníci měli možnost se o tom přesvědčit 5. až 8. července 2018.

  • Festival Beseda u Bigbítu zveřejňuje další program, nabídne i Slam Poetry

    Multižánrový festival Beseda u Bigbítu uzavřel mimohudební část letošního ročníku, jenž se uskuteční v Tasově u Veselí nad Moravou 3. a 4. srpna. Mezi ohlášenými jmény je například dvojnásobný mistr republiky ve Slam poetry Jiří Charvát, literáti Jiří Borkovec či Emma Kausc. Tito se představí v rámci Apollónovy návštěvy, speciální scény, kde si na své přijdou především literární fanoušci. Chybět nebude ani tradiční Soutěž písničkářů, která letos slaví kulatých deset let. Do finální podoby se dostal také hudební program letošní Besedy – dramaturgie byla rozšířena o dalších 8 jmen, mezi kterými ční například polský projekt Syny nebo Market, tuzemské zjevení domácí scény posledních měsíců.

  • Black Country Communion se vrátí do studia

    Superskupina Black Country Communion je složená ze známých hudebníků různých žánrů a generací. Glenn Hughes, Joe Bonamassa, Jason Bonham a Derek Sherinian se dle vlastních slov chtějí v lednu 2019 vrátit do studia a po dvou letech zase vydat další společnou desku.