Král je mrtev, ať žijí Imagine Dragons

O2 arena praská ve švech, tetelící se dav očekává příchod imperátora Dana Reynoldse s muzikantskými aristokraty v zádech, napětí z toužebně vyhlížené události je přímo hmatatelné. V sobotu 16. ledna se rozpoutalo davové šílenství, Imagine Dragons jsou zde a plní svou misi.

Imagine Dragons Imagine Dragons Zdroj: archiv kapely

Než se na pódiu ukázaly očekávané hvězdy, nechaly nás k rozehřátí kolegům Sunset Sons, kteří dle mého názoru měli radši zůstat u surfů, na nichž se seznámili, ale budiž. Když čekám na milého, přetrpím na chvíli i jeho ošklivého, koktavého kamaráda, ne? Protože se suverenitou Imagine Dragons je opravdu těžké svádět jakýkoliv konkurenční boj. Americká indie-rocková kapela, původem z Nevady po prvním výkřiku s albem Night Vision (2012) zasazuje přesně mířenou ránu do černého v podobě singlu Radioactive. S druhým albem Smoke + Mirrors (2015) opět sklízí úspěchy u fanoušků i kritiků, získává Grammy a spoustu dalších ocenění, včetně celosvětového respektu. A tak vyráží na turné, v rámci kterého poctila kapela i naši českou kotlinu.

Sledujte rock na Facebooku:
 

Jako každý správný megakoncert, byl i tento podpořen vizuálními efekty, světlomety, kouřem a agresivním přezvučením trhajícím vnitřnosti, které nám pak ještě pěkně zamíchali subwoofery o velikosti menšího zámku. Zřejmě se počítá s tím, že účastníci znají hitovky nazpaměť a nejasnosti si domyslí, takže nevadí, když slyší jen obří chroptící zvukovou kouli, při jejímž burácení lítají čepice, pro jistotu podpořenou radostným poskakováním frontmana a ve vysokých frekvencích kvílící kytarou. Skutečně - kdyby byl Dan, řekněme, nachlazen, lidé by to bez problému odzpívali za něj, což se s oblibou párkrát za koncert zkouší v rámci hry „doplňte chybějící větu“. A všichni jsou nadšení. Bubeník si taky přišel na své, pěkně rozmáchlými ranami nám namlátil, jak to potřebujeme ke štěstí, Dan byl dojat, svěřoval se, jak má nejlepší práci na světě, přičemž mi ukápla slza závisti, nicméně mu to všechno přeju, vážně! K mému potěšení skvěle frázoval a dokonale intonoval i v křehkých, vysoko posazených pasážích, do chytlavých melodií se spasitelským výrazem vkládal celého člověka - a tak to má být. Koncert vyzněl pozitivně a autenticky, každý si odnesl domů kousek energie, která dělá vše možným a tak jsme se spokojeně uvolnili, zatleskali, zapištěli, vyvalili se z arény, zacpali metro a šli spát – tentokrát už do svých obyčejných životů.

 

 

Nevěříme v Boha, nemáme krále, ale potřebujeme se klanět. Takhle by taky mohl vypadat titulek reflektující sobotní rockový koncert. Chceme alespoň na chvilku přestat myslet v těch neúprosných kruzích, v extázi do výše vystřelených emocí se naprosto oddat něčemu silnějšímu, než jsme sami, ztratit se v čase a prostoru, prožít tu intenzitu, kdy dav je jak jeden muž a nadšeně křičí v transu unášen prastarým rituálem- stačí, když pohne rukou. Kdo? No přece ten slavný! Tentokrát to byl Dan Reynolds, který své misionářské kořeny rozhodně nezapře a hlásá své evangelium s nakažlivou upřímností. Rockové hvězdy jsou současnými panovníky myslí většiny postmoderních měšťanů. V případě Imagine Dragons je to království krásné a ráda se do něj zas někdy zaposlouchám.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Michael Schenker Fest, Roxy, Praha, 14. 11. 2018

    Prohlédněte si fotoreport z koncertu Michael Schenker Fest, který se konal v pražském klubu Roxy. Koncert proběhl v rámci turné k novému albu Resurrection, které nahrál německý metalový kytarista Michael Schenker se svojí kapelou, která v současné době nese název Michael Schenker Fest. Tato hvězdná sestava se pyšní 4 zpěváky, se kterými tento kytarista během své dlouhé kariéry spolupracoval. Graham Bonnet a Doogie White (oba též působili v kapele Rainbow), Robin McAuley a Gary Barden. Doprovodnou kytaru a klávesy obstaral Steve Mann, basu Chris Glen a za bicí se posadil Ted McKenna.

  • Do Prahy se vrátí umělec Charlie Winston

    Charismatický britský zpěvák, skladatel a producent Charlie Winston navštíví v únoru příštího roku podruhé Českou republiku.

  • Mikulášská s The Tap Tap se blíží

    Zhruba tři týdny nás dělí od tradiční Mikulášské s The Tap Tap, která bude pokračovat letos již sedmým ročníkem. První ročníky jsme měli možnost navštívit ve vyprodeané Státní opeře, díky jejím opravám se však už potřetí přesuneme do
    prostorného Fora Karlín. Předvánočnímu kouzlu tohoto koncertu však rozhodně neubírá, ba naopak se této akce může zúčastnit větší počet diváků a hlavně dětí.

  • Sophie Hunger je hudební chameleon

    Jen u málokterého umělce se posluchač dočká tak častých a pozoruhodných zvukových obratů, jako je tomu u švýcarské písničkářky Sophie Hunger. Ta v pražském klubu Palác Akropolis v neděli 11. listopadu představila svoji novou desku Molecules, na níž se více posouvá k elektronickému zvuku.