Broadbent zahrál placatkou, Cannon zněl spíš jako dělo Doporučený

Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...

Jack Broadbent na koncertě v Lucerna Music Baru 14. října 2018 Jack Broadbent na koncertě v Lucerna Music Baru 14. října 2018 Foto: David Webr/musicweb.cz

Pokud bychom tento večer přirovnali k předešlým ročníkům Bluefestu, kde vystoupili například Roomful of Blues, Coco Montoya, Rusty Wright, Mr. Sipp, Lil' Ed a loni Anthony Gomes a Kenny Neal, znovu bychom si přišli na své a pokračovali v započatém vzorci. Tento seznam už se začíná plnit bluesovými stálicemi i vycházejícími hvězdami žánru a letošek nebyl výjimkou. Stálice na scéně i mladí nováčci, to je záměr těchto koncertů.

Od devíti hodin večer odstartoval svůj koncert Jack Broadbent, který přijel s akustickým bluesovým setem převážně vlastních skladeb. Dlouhé hnědé vlasy a plnovous mu při hře přepadávaly do obličeje, a tak se většinu koncertu za nimi schovával. Jeho vzezření skoropiráta doplňovala hra placatkou na pražec, jelikož střídal dvě kytary. Chvilkami měl jednu položenou vodorovně na klíně, poté hrál klasicky. Ať už zvolil ten či onen způsob hry, dokázal ze strunného nástroje doslova vytřískat maximum.

Utáhnout sólový koncert pouze s kytarou není jednoduchý úkol a občas se hudebníkům stane, že upadne do unylosti. Jack ale dokázal, že by klidně dokázal hrát ještě další hodinu a nenudil by ani chvíli. Jeho hřmotný hlas duněl tak, jak se při blues sluší a patří a nástroj ovládal bravurně. Vůbec nevadilo, že nemá doprovodné perkuse, dokázal si je při hře vytvořit sám a roztančil tak ne moc početné publikum. Mezi písničkami bavil posluchače vtipy, například se zeptal, jestli jsou lidé šťastní. Když se ozval souhlas, opáčil, že jsou přece na bluesovém koncertě, tak jaká spokojenost.

Skladby jako Making My WayLeavin' Blues nebo Gone Gone Gone představily pravé blues, které čerpá z tradice a nesnaží se jí vysmeknout. Syrové a blues takříkajíc od podlahy osvěžilo starší technickou hru a Jack rozhodně nebyl jen předskokanem, který pouze vyplňuje čas před hlavní hvězdou. V mnohém byl větším překvapením a hudebním zážitkem. Rozloučil se kytarovou verzí skladby Hit the Road Jack od Raye Charlese, která v jeho podání zněla energicky a v novém hávu jí to velmi slušelo. Poté pozval posluchače do horního patra, aby si přišli koupit nějakou z jeho tří desek, nebo jeho placatku, bez níž by jeho vystoupení nemělo ten pravý švih.

 

 

Výměna hudebníků na pódiu proběhla tak rychle, že to mnohé posluchače zaskočilo. Připravené nástroje vzali do rukou čtyři hudebníci - klávesista Luca Chiellini zasedl za pořádnou výbavu kláves, hammondek i nord leadů, do bicích doslova mlátil Melvin "Pooky Styx" Carlisle a basu obstaral Dave Forte.

Celé kapele ale vévodil hlas chicagského blues Toronzo Cannon, jehož pěvecký projev byl přirozený a dokázal publikum rozproudit tím pravým elektrickým blues. Tento levoruký kytarista si vystřihl několik kratších sól a na kytaru se doprovázel, ale jeho set stál především na zpěvu. Kytarových partů, exhibicí nebo sól se posluchač nedočkal. Krátká sóla si zahráli i doprovodní muzikanti, ale například zmíněný klávesista a očividně excelentní hráč na svůj nástroj ale potenciál taktéž nevyužil dlouho. 

 

 

Nicméně kapela šlapala na jedničku, energie sršela z každého hudebníka a sehraně představili bluesový set, na který se dalo tančit. Mnoho plouživých a melancholických skladeb nezaznělo, naopak Toronzo chvílemi překračoval mezi žánry a zavítal k funku, rockenrolu i bluesrocku. When Will You Tell Him About MeChicken Comin' Home To Roost nebo Walk It Off byla ochutnávka různých pojetí žánru.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Vydařený a poctivý koncert zakončil hudebník hookerovským rychlým stylem a po skoro třech hodinách odcházel posluchač spokojený, jelikož agentura Livermusic opět ukázala, že se nebojí objevovat talenty pro Českou republiku a přiváží opravdové jedničky na hudební scéně. Tento podzim nás čeká ještě několik bluesových zážitků, které tento koncert úspěšně započal. 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.