Australský trumpetista James Morrison zažil v Praze ovace ve stoje

V době, kdy řada muzikantů i posluchačů ohrnuje nos nad jazzovými standardy a jazzové kluby bojují o každého posluchače, se australskému virtuósovi Jamesi Morrisonovi podařilo uprostřed léta s touto hudbou vyprodat 17. července koncertní síň Obecního domu a spolu s Českým národním symfonickým orchestrem dostat posluchače do varu.

James Morrison James Morrison Zdroj: of.web umělce

Během nedělního koncertu nazvaném Jazz od A do Z zazněly opravdu hity z doby Luise Armstronga, přes swing, bebop až po jazzrockového mága Joe Zawinula, což podle ohlášeného programu mohlo budit zdání žánrové bezbřehosti. Zvládnout půlstoletí jazzu v jednom koncertu? Není to až příliš? Už od prvních tónů trubky ale třiapadesátiletý James Morrison nenechal nikoho na pochybách, že je mistrem svých nástrojů a že svou energií strhne každého. Kromě trubky totiž ohromil i na pozoun, saxofony, křídlovku a v neposlední řadě i na klavír, v tomto směru by mu mohl konkurovat jedině původem kubánský multiinstrumentalista Arturo Sandoval.

James Morrison si do Prahy přivezl oporu v podobě jazzového komba tvořeného jeho syny (William Morrison – kytara, Harry Morrison – kontrabas) a bubeníkem Patrikem Danao. Velkou ozdobou večera byla i mladá australská zpěvačka Hetty Kate, kterou s sebou kapelník bere na všechna důležitá vystoupení ve světě, a která s lehkostí zvládala i ta nejsložitější témata. Křídla všem jmenovaným ale dodal Český národní symfonický orchestr řízený Kryštofem Markem. Známé skladby tak zazněly přímo v hollywoodském lesku a posluchači se nenudili ani minutu. V naší zemi, kterou proslavilo i několik jazzových bigbandů, se tento orchestr ujal velmi záslužné role propagace jazzu v novém hávu. Čeští symfonici díky skvělým aranžmá totiž pozvedly slavné melodie na novou úroveň, velký orchestr disponuje přeci jen většími zvukovými možnostmi než klasický jazzový bigband.

 

 

Kuriozitou se stal Ellingtonův hit Don´t get around much anymore, který kapelník začal na pozoun, do kterého přidával svůj vlastní hlas, čímž nástroj nabyl bručivého zvuku. Lahůdkou se stala pomalá skladba Lil´ Darlin´ z repertoáru Counta Basieho, do níž si James Morrison střihl velmi nápadité klavírní sólo. V druhé půli koncertu James Morrison připomněl dalšího velikána trubky Dizzyho Gillespie ve skladbě Night in Tunesia, latinskoamerické kořeny jazzu zase oživil se zpěvačkou Hetty Kate v intonačně velmi obtížné písni Desafinado.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Když ale mladší z Morrisonových synů vyměnil kontrabas za baskytaru, bylo jasné, že koncert spěje k jazzrockovému finále. Tím se stal Hancockův hit Chameleon a Zawinulova skladba Birdland z repertoáru skupiny Weather Report. Tu u nás hrál svého času i Jazzový orchestr Čs. rozhlasu, ale v tak širokém aranžmá ji Praha slyšela poprvé. Není divu, že posluchači propukli v jásot a ve stoje se domáhali se dalších přídavků. Australský jazzový nezmar James Morrison se s nimi nakonec rozloučil blues, při kterém hrál na trubku pravou rukou a levačkou se sám doprovázel na klavír. Byl to velký svátek hudby a je na co vzpomínat.

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...