Count Portmon dává kazetám nový život

Může být hluk a rozklad nahrávek produktivní technikou umělecké tvorby? Touto otázku se již nějakou dobu zabývá zvukový experimentátor a všestranný instrumentalista vystupující pod jménem Count Portmon.

Jan Faix Jan Faix Zdroj: facebook.com

Count Portmon je sólový projekt Jana Faixe, jenž mimojiné působí v kapelách Skrytý půvab byrokracie, Stratocluster a Unifiction. Faix samozřejmě není jediným, kdo se na domácí hudební scéně této poměrně okrajové tvorbě manipulace s nahrávkami věnuje, svou vyprofilovaností, angažovaností (věnuje se hudební publicistice a zároveň vede netlabel Signals from Arkaim) a volbou ústředního nástroje - walkmanu -si však právě jako Count Portmon dokázal vydobýt svébytnou pozici.

Manipulací s nahrávkami Count Portmon nechává vyvstát ze zvukového pole nahrávek to, co jsme většinou zvyklí při poslechu hudby ignorovat, ne-li dokonce potlačovat- šum, brum, pískání zkrátka vše, co lze označit termínem glitch. Tím se mu daří smazávat hranice mezi hudbou a hlukem. Je to právě pomocí hluku, který se postupně do nahrávky vkrádá a zamořuje ji, jímž nás upozorňuje na naše často omezené způsoby vnímání hudby.

V pořadí již šestá deska s eponymním názvem představuje nevšedně plastický zvukový počin, ve kterém se kloubí hra na nástroje s elektronikou, efektováním a prací s terénními nahrávkami. Ve využití hluku je tentokrát Count Portmon opatrnější a tak ve srovnání s jeho předchozími počiny působí nové album poměrně umírněně. Estetiku dekadence a jakousi sympatickou zvrácenost si ovšem stále udržuje.

Album zahajuje až téměř nostalgicky osmdesátkový ambientní syntezátor, na který se postupně nabalují všelijaké elektronické zvuky a ruchy, překotný beat, low-fi basa a hlučení lidí pořízené nejspíš v nějakém zapadlém lokále. Druhá skladba si pohrává se smyčkou z jakési obskurní ezoterické meditativní nahrávky, jejíž hlas je postupně odlidšťován zkreslením a hlukem až je nakonec přetvořen k nepoznání od originálu. Následující skladba těží z průrazných syntezátorových vln a různých zvukových průniků - příznivci glitche si přijdou na své především zde. Další zase svou temnou zvukovou náplní připomíná broušení kovu a zvuky asocijující ohýbané a lámající se železo, které se postupně rozprostírají do vyšších i nižších frekvenčních pásem. Ve zbylých skladbách zazní zajímavě zpitvořená nahrávka Mozarta, jakožto i zvířecí halekání členů kapely Unifiction. Poslední kus trvající přes 23 minut svou monotóností a všudypřítomným tikavým beatem jen potvrzuje časovou neukotvenost a neukončenost alba.

Zpracování obalu koresponduje výborně s tekutostí celého alba. Obal je politý zlatou barvou, která je nesouměrně rozmazána na různých místech. Na pravém dolním rohu vystupuje z této abstraktní malby lehce gotizujícím fontem název interpreta i alba. Více informací na bookletu nečekejte. Minimalisticky je pořešena i informační stránka alba - skladby jsou označeny jen pořadovými čísly.

Přesto, že Count Portmon na svém novém albu dosti vzpomíná a reflektuje své inspirační zdroje, nepřestává v nich objevovat stále čerstvý potenciál a neotřelé způsoby jejich reprodukce. Lze tedy říct, že dekonstrukcí nahrávek na kazetách hudební materiál tohoto téměř mrtvého media aktualizuje a dává mu nový život. Jak Count Portmon rozkládá nahrávky naživo si můžeme poslechnout již nadcházející pátek 26. září na palubě (A)void Floating Gallery.

Album je volně k poslechu na http://poli5.bandcamp.com/album/count-portmon nebo lze zakoupit na cd v obchodu vydavatelství Polí5 Rekomando.

Přehled

  • Interpret: Count Portmon
  • Formát: CD
  • Skladby: 8 skladeb
  • Čas: 58:18
  • Datum vydání: 2014
  • Vydavatel: Polí5
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Árstídir jsou na desce Nivalis v té nejlepší formě

    Islandská kapela Árstídir již prošla řadou změn, co se počtu členů kapely týče. Nyní v triu vydává nové album nazvané Nivalis, které obsahuje 13 autorských skladeb převážně v angličtině, ale i na rodnou islandštinu, na kterou jsme u této kapely zvyklí, také dojde. Pokračují ve stejném stylu i nyní?

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 17. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V neděli vystoupili: Valentin Clastier a Steven Kamperman z Francie a Nizozemí, Bakolo Music International, Metá Metá, Yossi Fine a Ben Aylon a Orlando Julius z Nigérie a The Heliocentrics z Velké Británie. Více se o průběhu festivalu dočtete zde. Podívejte se na fotogalerii z druhého dne: 

  • Díky Buddy Guyovi blues stále žije

    Dnes již můžeme říci: legendární zpěvák a kytarista Buddy Guy přináší novou, již v pořadí osmnáctou studiovou desku nazvanou The Blues Is Alive and Well. Se skladbami nešetřil a nadělil jich bluesovým fanouškům hned patnáct a jako bonus si k nahrávání přizval známé hudební osobnosti, Micka Jaggera, Keitha Richardse i Jeffa Becka. A co tedy od počinu vlastně očekávat?

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 16. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V sobotu vystoupili: Alizera Ghorbani z Íránu, indičtí Barmer Boys, Chouk Bwa z Haiti spolu s The Angstromers, Dudu Tassa s The Kuwaitis a na konec Islam Chipsy. Více se dočtete v reportáži z celého víkendu. Zde vám přinášíme fotogalerii. 

Další podobné články