Beth Hart je na desce Fire on the Floor snivá i dravá

Beth Hart je již stálice na blues-rockovém poli. Ať už se proslavila po boku kytaristy Joea Bonamassy, Jeffa Becka nebo jako sólová zpěvačka-klavíristka, vždy vynikala svým nezaměnitelným hlasem. Na podzim roku 2016 se připomněla novou deskou Fire on the Floor. Navazuje na své předešlé desky i touto?

Beth Hart - Fire On The Floor Beth Hart - Fire On The Floor Zdroj: přebal alba

Od té doby, co spolupracovala s výše zmíněnými kytaristy, povědomí o Beth Hart jako o výrazné zpěvačce, kterých zase v blues tolik není, stouplo. A následovala alba Bang Bang Boom Boom a Better Than Home, která zaujala svou originálností. Pomalé procítěné skladby plné životních zkušeností se střídaly s výraznými melodiemi inspirovanými gospelem, jazzem i blues-rockem. Tento koncept již Beth představila na dřívějších albech.

Na první poslech se Fire on the Floor zdá jako velmi vyrovnané a výrazné album, rozhodně nezapadne mezi ostatní tvorbou zpěvačky. První skladba je hned trefa do černého. Jazz Man. Ano, píseň je velmi ovlivněná klasickým jazzem, podkreslená klavírem a znatelnými bicími, výrazný hlas Beth ještě podtrhuje protahováním souhlásek, frázováním a výplňkovým zpěvem beze slov. I malé sólo ke konci skladby nechává vyznít především mile znějící piano. Odkaz na starší časy jazzových dní propojené s drsným hlasem zpěvačky je rozhodně pro začátek vysoká laťka. Pohodovou melodií je zajímavě nazvaná skladba Coca Cola, kde především nad nástroji vévodí Beth a její hlas. Z poklidného začátku píseň graduje i „sóluje", ale stále se nese na houpavém rytmu a opakující se melodii.

Na desce najdeme také skladby, které nikterak nevybočují, ale drží se stylu. Například poklidná Love Gangster, snivá You've Been Dreaming Of nebo popově líbivá Let's Get Together, která nejvíce opouští žánr a nechá se unést na ne nijak inovativní melodii. Posluchač si může říkat, že už někde podobný postup slyšel, a bude mít pravdu. I utahanější Picture in a Frame se ale nakonec vpije posluchači do žil.

Rockově nadupaná titulní skladba Love is a Lie, k níž byl natočen i videoklip, se navrací k drsnému zvuku, jasnému rytmu a především se zde Beth pořádně vyřádí a nechává procházet v textu o zhrzené lásce emoce, což je znatelné v jejím hlasovém výrazu plném chraplavosti. Stejnou náladu nabízí i skladba Fat Man. Přesně tato poloha Beth Hart sluší, výrazná nadupaná melodie, tišší sloky a pak všechnu dravost vypustí na povrch v refrénu.

 

 

Stejnojmenná skladba s albem atmosféru naopak zklidní. Balady ale Beth Hart umí, jak napsat, tak hlavně přednést, což už v minulosti předvedla ve skladbách, jako jsou Sister Heroine, My California nebo LA Song. Procítěnost, melancholie, nespokojenost. To, jak Beth skladbu pojímá, je přesvědčivé a opravdové.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Beth Hart je jedna z nejvýraznějších a nejtalentovanějších zpěvaček. To je fakt. Její výraz a hlasový rozsah dokážou utvořit neopakovatelný zážitek. Především je ale nutné říct, že Beth Hart je vynikající skladatelka, která čerpá především z vlastních zkušeností, které se zobrazují v textech, a má cit pro výrazné melodie. Nemyslím si, že bylo zrovna dobrým tahem dát svižné a blues-rockově laděné skladby do první poloviny alba a na samý závěr nechat skoro samé balady, ale i přesto se jí podařilo s novou deskou jen potvrdit, že skladatelsky se dokáže udržet ve stejné linii svých minulých alb a zároveň neustrnout na místě.

Přehled

  • Interpret: Beth Hart
  • Název: Fire On The Floor
  • Formát: CD
  • Skladby: Jazz Man, Love Gangster, Coca Cola, Let's Get Together, Love Is A Lie, Fat Man, Fire On The Floor, Woman You've Been Dreaming Of, Baby Shot Me Down, Good Day To Cry, Picture In A Frame, No Place Like Home
  • Čas: 48:23
  • Datum vydání: 14. 10. 2016
  • Vydavatel: Provogue
  • Hodnocení: 80 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Árstídir jsou na desce Nivalis v té nejlepší formě

    Islandská kapela Árstídir již prošla řadou změn, co se počtu členů kapely týče. Nyní v triu vydává nové album nazvané Nivalis, které obsahuje 13 autorských skladeb převážně v angličtině, ale i na rodnou islandštinu, na kterou jsme u této kapely zvyklí, také dojde. Pokračují ve stejném stylu i nyní?

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 17. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V neděli vystoupili: Valentin Clastier a Steven Kamperman z Francie a Nizozemí, Bakolo Music International, Metá Metá, Yossi Fine a Ben Aylon a Orlando Julius z Nigérie a The Heliocentrics z Velké Británie. Více se o průběhu festivalu dočtete zde. Podívejte se na fotogalerii z druhého dne: 

  • Díky Buddy Guyovi blues stále žije

    Dnes již můžeme říci: legendární zpěvák a kytarista Buddy Guy přináší novou, již v pořadí osmnáctou studiovou desku nazvanou The Blues Is Alive and Well. Se skladbami nešetřil a nadělil jich bluesovým fanouškům hned patnáct a jako bonus si k nahrávání přizval známé hudební osobnosti, Micka Jaggera, Keitha Richardse i Jeffa Becka. A co tedy od počinu vlastně očekávat?

  • Foto: Respect festival 2018, Praha, 16. 6. 2018

    Již dvacátý ročník Respect festivalu se uskutečnil na Výstavišti Holešovice. V sobotu vystoupili: Alizera Ghorbani z Íránu, indičtí Barmer Boys, Chouk Bwa z Haiti spolu s The Angstromers, Dudu Tassa s The Kuwaitis a na konec Islam Chipsy. Více se dočtete v reportáži z celého víkendu. Zde vám přinášíme fotogalerii. 

Další podobné články