Intermezzo pořadatele: O neochotě lidí

V minulém intermezzu jsme si lehce nastínili, že uspořádat koncert oblíbeného interpreta není nejlevnější záležitost a v případě TOP českých hudebníků se jedná o statisíce korun. Dnes se podíváme, jak těžce se tyto peníze, obzvláště v dnešní době, shánějí a kde je zakopaný ten pomyslný pes.

Ilustrašní foto Ilustrašní foto Zdroj: maxtapety.pl

Ze všech stran jsme již pět let bombardováni slovem krize. Toto dnes již skoro magické zaklínadlo zapříčinilo globální strach pustit si trochu žilou a nejen firmy, ale i lidé obrátí každou korunu třikrát, než ji pustí z ruky. Tato skutečnost je však, přiznejme si to, založena spíše na strachu a již zakořeněném povědomí o krizi, než na skutečné bídě. Většina z nás nejenže není v horší finanční kondici, ale vládneme dokonce většími obnosy, než tomu bylo v letech 2008 a 2009, i pokud počítáme s inflací. Stejně tak větší či menší společnosti se rády zaklínají krizí, aby si měly jak obhájit neochotu přispět na věc veřejnou.

Kde nedá komunita, musí dát zákazník

Už víme, že objednat si pořádnou kapelu stojí statisíce. Kde je vzít a nekrást, jak se lidově říká? Víme, že máme tři základní zdroje, které jsme si také rozebrali v minulém článku. Podíváme-li se trochu zpět, připomeneme si lehce ty nejdůležitější a vztáhneme je, někdy i trochu řečnicky, k dnešnímu tématu.

Podstatnou část balíku, potřebnou pro pokrytí nákladů, tvoří vždy dotace z komunity. Komunitou myslíme město, kraj (v mizivém procentu případů i stát) a společnosti působící ve spádové oblasti. U měst a krajů je motivace jasná, měly by se snažit vracet svým občanům jejich ochotu v místě bydlet, a odvádět tak část svých příjmů/daní do městských a krajských pokladen. Pro město by měla být fungující kultura základem, stejně jako dostupnost rozmanitého sportovního vyžití. Jde tu o péči o občany a ochotu jim dopřát dostatek možností k relaxu a uvolnění civilizačního napětí. Neochota je zde sice limitována rozpočtem, na druhou stranu jsou však investice do kultury a sportu mnohdy diskutabilně nedostačující.

To neochota firem nejde omluvit ničím, snad opravdu jen tou krizí. Stát se snaží motivovat společnosti k podpoře a sponzoringu tím, že finanční prostředky takto vydané je možné odečíst si z daňového základu. Oněch ušetřených několik procent ale příliš motivující není. Mnohem více motivující by měla být, v ideálním případě, snaha poskytnout svým zaměstnancům nějaký zajímavý benefit (slevu na vstupenky, případně vstupné zdarma) jako poděkování za jejich práci, která firmě přináší profit. A samosebou zviditelnění jména společnosti v její spádové oblasti, neboť právě lidé z jejího okolí jí vytvářejí zisk. Bývá však časté, že ani firma s obraty v řádech milionů korun není ochotna přispět sebemenší částkou.

Za vším se skrývá neochota lidí vytvářet příležitosti. Ať už lidí v městských orgánech, nebo managementu společností. A neochota lidí - zákazníků, ve formě nevyužívání příležitostí již nabídnutých.

Čtěte také: Objednat si kapelu stojí statisíce

Prodej vstupenek, nebo-li: platí zákazník, návštěvník; je totiž po neochotě komunity jedinou možností, jak získat ten pomyslný balík k vytvoření příležitosti. Vztáhněme to opět do menšího města okresního formátu a řekněme si, proč nejsou lidé ochotni zaplatit doma za koncert stejnou částku, jako jsou ti samí lidé ochotni zaplatit za koncert třeba v Praze? Dodáte-li stejně kvalitní produkt zákazníkovi domů, bývá v obvyklých případech rád a je dokonce ochoten si za to připlatit. V hudbě a její produkci je to však trochu kočkopes. Buď si lidé neuvědomují, že zpěvákovi, zpěvačce, či kapele, bývá v drtivé většině jedno, kde hraje, a za vystoupení tedy požaduje stejnou částku (jinými slovy - nedělá charitu pro maloměsta), nebo rádi sednou na vlak a podstoupí martyrium s cestováním.

Ze zkušenosti vyplývá, že dopravit se na koncert do Prahy/Brna/Ostravy je nejen dražší (doprava, vyšší ceny jídla/pití) a delší (čas strávený na cestě), ale skýtá spousty omezení (závislost na dopravci, nutnost chytit poslední vlak atp.). Přesto je však stereotyp zažitý a zvyk je železná košile. Často je možné slyšet, že ve městě se lépe paří a je tam více lidí, s čímž se nedá než souhlasit, ale pokud lidé nepoznají, že není nutné za zábavou dojíždět do center velkých měst a že je možné si to užít bez omezení a s jistými výhodami, nic se nezmění.

Velký a precedentní význam hraje, poslední dobou značně se rozšiřující, grátis trend nabízený nadnárodními koncerny, ale o něm až příště...

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Colours of Ostrava druhým pohledem, 21. 8. 2018

    Závěrečný den festivalu Colours of Ostrava 2018 nabídl opět neuvěřitelné hudební zážitky. Na Fresh Stage se roztančila bubenice a zpěvačka Dobet Gnahoré. Posluchači elektroniky si přišli na své u polského dua Kamp! Podívejte se na fotoreport. Na hlavní hvězdy dne se poté podívejte zde

  • Foto: Colours of Ostrava druhým pohledem, 20. 8. 2018

    Třetí den na multižánrovém festivalu Colours of Ostrava. I na malých pódiích se diváci víc než bavili. V podvečer posluchače strhl na Fresh Stage neuvěřitelný výkon zpěvačky s banjem v ruce Morgane Ji z ostrova Réunion. Na Kofola Stage zase jeden z největších talentů naší scény Lenny. Nejmenší pódium REC. Busking Stage, kde hrají začínající kapely, ovládla kapela Th!s frontmana Honzy Melíška. Jako zajímavost se může jevit kytarista herec Vojta Kotek. Podívejte se na fotoreport. Na hlavní hvězdy tohoto dne se mrkněte zde

  • Foto: Colours of Ostrava druhým pohledem, 18. 8. 2018

    Co se událo mimo hlavní pódia Colours of Ostrava 2018 první den? Podívejte se na fotoreport Jakub Macháčka. Hlavní hvězdy z tohoto dne si prohlédněte zde.

  • Závěr Masters of Rock obstarali metalová královna a démon

    V nedělním line upu samozřejmě nejvíc vyčuhoval basák Gene Simmons. Kromě něj nás ale také čekaly dvě bandy, co rády zpívají o alkoholických substancích a pochopitelně návrat blonďaté dračice Doro Pesch.

Další podobné články

Další články z rubriky

Od hillbilly po bluegrass. Z muzicírování apalačských horalů se zrodil hudební fenomén

Earl Scruggs, Del McCoury, Tony Rice, Jimmy Martin a samozřejmě...

Zachraňování princezny metalistou naruby: Jak si místo prince vedou metalistky?

„Pohádku" o tom, jak dopadá zachraňování krásné princezny z věže...

Waylon Jennings: Americký padouch s velkým srdcem by oslavil osmdesátiny

Vnesl do country hudby svobodu. Položil základy novému subžánru, který...

Pat Metheny ovlivňuje již přes 40 let mladé kytaristy

Jeden z nejoriginálnějších a nejuznávanějších kytaristů. Následující řádky budou patřit...

První dáma americké country Loretta Lynn z pódia ještě odejít nehodlá

Ve čtvrtek 4. května byla po mozkové příhodě v nashvillské...